Napsal Hudeček Lukáš | 2025-02-19 14:54:59
Seriál o historii Karviné, který vzniká ve spolupráci se Státním okresním archivem Karviná.
Současný znak Karviné schválili představitelé města (poslanci městského národního výboru) 13. prosince 1988. Uzavřelo se tím téměř dvousetleté období proměnlivé městské heraldiky. Heraldika popisuje znaky ze strany jejich nositele, nikoli jejich pozorovatele. Kromě barev rozlišuje i kovy – pod zlatou vidíme žlutou a pod stříbrnou bílou.
Městský znak je polcený (dělený na pravou a levou část). V pravé najdeme na modrém poli polovinu zlaté orlice, zatímco levé stříbrné pole vyplňuje polovina zeleného lipového trojlistu s jedním lipovým květenstvím se třemi nerozvinutými pupeny. I když jeho podoba byla schválena před necelými 37 lety, vychází až na lipové květenství z nejstarších vyobrazení znaku města Fryštátu. První známé vyobrazení se dochovalo na městské pečeti z 1. poloviny 16. století. Od roku 1550 je datována nová velká pečeť, která se dochovala v karvinském archivu. Zlatá orlice na modrém poli patřila těšínským knížatům a užívala ji knížata z rodu opolských Piastovců. Tuto orlici najdeme ve znaku nejen našich měst Orlové nebo Frýdku-Místku, ale také měst polských, jako jsou Skočov, Pština a řady dalších ve slezském vojvodství. Vyobrazení krále ptactva patří k nejvznešenějším heraldickým znamením. Symbolizuje slunce, vznešenost, moc a vládce.
Zatímco pravá strana znaku připomíná příslušnost k Těšínskému Slezsku, levá strana patřila vlastnímu symbolu města. Lipové listy ve fryštátském znaku spíše než na symbol příkladné ženy z antické báje nebo český národní strom odkazují k německým zvyklostem a právu. Z nich vycházely i právní vztahy našich středověkých měst. Soudy a zasedání rady se totiž podle pradávných německých zvyklostí konaly právě pod lipovým stromem (Gerichtslinde).
Autor: Pavel Kufa, Státní okresní archiv Karviná
Foto: Státní okresní archiv Karviná