Dnes je 31. srpna 2025, svátek má Pavlína

Blog

Napsal Hudeček Lukáš | 2025-08-25 11:40:31

Zámek Fryštát hostil natáčení pořadu Modrá krev


Do Karviné se na den vrátily pravnučky Larisch-Mönnichů.

Historický zámek Fryštát v Karviné se proměnil ve filmové dějiště jednoho z dílů čtvrté řady dokumentárního cyklu Modrá krev, který přibližuje příběhy českých a moravských šlechtických rodů a jejich dnešních potomků. Tento díl má pro Karvinou výjimečný rozměr – osobně se jej zúčastnily Karla Stránská a Olga Burketová, pravnučky hraběte Jana Larisch-Mönnicha (1872–1962) a vnučky Eduarda Larisch-Mönnicha (1916–1987), s nímž byly v kontaktu až do jeho úmrtí krátce před sametovou revolucí.

„Je to nádherné, že jsme tu mohly být. Vřele nás přijali, což je pro nás i naše předky čest,“ řekla Karla Stránská. Obě ženy žijí ve východních Čechách, do Karviné se však vracejí pravidelně. „Fryštátský zámek pro nás není jen památkou – je to kus naší rodinné historie. Jsme vděčné, že o něj město pečuje – zachránilo ho pro budoucí generace,“ doplnila Olga Burketová.

Ani při tomto natáčení nechyběla hlavní tvář celého cyklu Modrá krev – hrabě František Kinský, potomek starobylého rodu Kinští z Vchynic a Tetova (kostelecká větev), jehož prababička byla rozená Larisch-Mönnichová. V každém dílu Kinský provází diváky po stopách českých a moravských šlechtických rodů, seznamuje je s jejich historií i současností a otevírá dveře do jejich rodových sídel. Při natáčení epizody věnované Fryštátu ocenil nejen krásu zámku, ale i jeho význam pro region.

„Do Karviné jsem se těšil – je tu krásně. Fryštátský zámek je památka s příběhem a patří k nejcennějším v tomto kraji. A těší mě i to, že Karviná dnes, po získání lázeňského statutu, může být vnímána nejen jako město s průmyslovou historií, ale i jako lázeňské město,“ řekl Kinský.

Autorka cyklu, scénářů a režisérka Alena Činčerová v pořadu Modrá krev přibližuje aristokratické rody prostřednictvím žijících potomků. „Mým cílem je představit šlechtické rodiny jako lidi z masa a kostí, kteří po restitucích často převzali zdevastované zámky a s nasazením a také úctou ke svým předkům je vracejí do života,“ prozradila.

Samotný nápad zfilmovat jednotlivé rody měla už před více než deseti lety. „Když jsme projekt připravovali, nebyla jsem si jistá, jestli o něj diváci vůbec projeví zájem. Před premiérou jsem byla nervózní, jestli se lidé budou chtít na takový formát dívat. A pak přišla obrovská radost – sledovanost v součtu premiéry, internetového vysílání a repríz se vyšplhala na sedm milionů diváků. Ani ve snu jsem v tak obrovskou sledovanost nedoufala,“ dodává Činčerová.

Natáčení podle ní často znamená složitou logistiku – kvůli jednotlivým rodům se štáb přesouvá po celé republice i do zahraničí. „Kvůli Larisch-Mönnichům jsme například museli natáčet i v Rakousku. Přesuny techniky a lidí nejsou snadné – ale výsledek za to stojí,“ dodala.

Samotnému natáčení přihlížel také kastelán zámku Fryštát Petr Zajíček a tajemník karvinského magistrátu Roman Nogol: „Jako historik mám k tomuto pořadu vřelý a osobní vztah. Jsem rád, že se v něm bude prezentovat historie nejvýznamnějšího rodu našeho regionu, který zásadně formoval naše město. A věřím tomu, že se po zveřejnění dílu zvedne o zámek Fryštát vlna zájmu i mezi lidmi žijícími mimo region – mnoho lidí si totiž ani neuvědomuje, jaký poklad Karviná má,“ uzavřel tajemník.

Pořad Modrá krev představí rod Larisch-Mönnichů v jednom z dílů 4. řady.

 

-------------------------------------------------------------------------------------

Rod Larisch-Mönnich patřil ke klíčovým šlechtickým rodům Těšínského Slezska, panství Karvinná vlastnil už od 16. století. Panství Fryštát získal v roce 1792 a v 19. století zásadně ovlivnil rozvoj regionu, zejména díky těžbě uhlí a dalším průmyslovým podnikům. V roce 1945 byl zámek Fryštát znárodněn a sloužil jako administrativní budova. Město Karviná je jeho vlastníkem od roku 1990. Po rekonstrukci v letech 1994–1997 byl zámek znovu otevřen veřejnosti. Už v roce 1996 začali PhDr. Alexandra Rebrová a PhDr. Roman Nogol cíleně dohledávat původní mobiliář, často rozptýlený po jiných státních zámcích, a vracet ho do Fryštátu. Dnes se zde nacházejí sbírky z původních čtyř karvinských zámků i významné zápůjčky z institucí jako Ministerstvo zahraničí ČR, Národní památkový ústav, Slezské zemské muzeum, Muzeum Těšínska či Ostravské muzeum.

 

 


Galerie

Obrázek

Kategorie

Novinky

Chtěli byste nám něco sdělit?

Nastavení cookies