Napsal Truchlá Marcela | 2025-12-15 15:12:30
Galerie města Karviné zve na výstavu Fragments, představující aktuální tvorbu malířky Hany Watral Mikulenkové.
„Malba je pro mě svoboda sama. Je to prostor, kde mohu vyjádřit beze slov to, co neumím říct.“
— Hana Watral Mikulenková
Hana Watral Mikulenková (*1985) pochází z Valašska a patří k nejvýraznějším osobnostem současné české malby. Žije a tvoří ve Vidči u Rožnova pod Radhoštěm. Ve své práci propojuje osobní vztah k rodné krajině s inspiracemi z cest – studovala na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě, absolvovala stáže v Brazílii, Řecku a Portugalsku, a zásadní pro ni byl dvouletý pobyt na indonéském Bali, kde se světlo a moře staly trvalým zdrojem inspirace.
Její současná tvorba se pohybuje na hraně mezi krajinou a abstrakcí. Barva a linie se stávají výraznými nositeli významu – proudem energie, světla i emocí. Série Fragments zachycuje proměnlivost přírodních i vnitřních jevů, motiv ochrany a klidu symbolizovaný tvarem hnízda či návratem k domovu.
Kurátor výstavy Ivan Bergmann říká:
„Krajina na Haniných plátnech vystupuje jako přímý expresivní prožitek z barev a světla. Vychází z promyšleného plánu, ale nechává prostor pro spontánnost.“
Vaše obrazy působí, jako by barva sama myslela. Je pro vás barva spíš prostředkem vyjádření, nebo partnerem v procesu malby?
„Barva je pro mě hlavním vyjadřovacím prostředkem – jazykem, skrze který sdílím, co cítím. Miluju její energii a sílu, proto často volím živé, vibrující odstíny. Ráda se pohybuju od klidných monochromních ploch až po kontrastní kompozice. Moje barevnost vychází z prostředí, v němž jsem žila – z tepla a světla exotiky – ale inspiraci nacházím i tady, na Valašsku. Příroda tu maluje v extrémně krásných tónech sama."
Český malíř Otto Placht, který proslul svou tvorbou inspirovanou tropickým prostředím, zejména Amazonkou, mluví o barvě jako o „živém světle džungle“. Vy jste také prošla tropickou zkušeností – Bali, moře, organické světlo. Proměnilo to vaše vnímání barvy?„Nebyla to jen zkušenost z Bali. Už během studií jsem působila v Brazílii, Řecku a Lisabonu – tedy v prostředích, kde mě světlo jihu ovlivnilo dávno před Asií. Brazílie byla první velkou exotikou – džungle, oceán, syté barvy, intenzita života. Dvouletý pobyt na Bali byl přirozeným pokračováním této cesty. V tropickém světle se barvy zintenzivňují, ale mě přitahuje spíš energie vody – její hloubka a proměnlivost."
Vaše výstava se koná v Karviné, městě s těžkou industriální historií. Proč právě toto místo?
„Nové prostory galerie mě zaujaly svou energií. Karviná má silnou industriální minulost, která vytváří kontrast k mému vizuálnímu jazyku – k barvám, vrstvení a organickým tvarům. Myslím, že právě ten kontrast může být pro diváka inspirativní."
Ve vašich obrazech se barvy vrství v hloubce, až působí jako sedimenty času. Jak s vrstvou pracujete?
„Vrstvy jsou pro mě klíčové. Baví mě odrývání a schovávání, moment, kdy něco zakryju a přesto to zůstane přítomné. Často zamaluju hotové části a nechám je jen jemně vyznít. Když nechám barvu stékat nebo obraz poleju, je to záznam času – okamžik naprosté přítomnosti."
Jak chápete náhodu v malbě – jako hrozbu, nebo jako dech obrazu?
"Náhoda v malbě není náhoda. Je součástí záměru. Spontánní momenty vědomě řídím – vycházejí z praxe a zkušenosti s materiálem. První vrstvy vznikají expresivně, intuitivně, nesou energii a náladu celého obrazu, i když jsou později překryté."
Linie je v sérii Fragments dominantní. Co pro vás znamená?
„Linie je symbolem propojení, pohybu a směru. Umí rozdělit, ale i spojit. Je náznakem růstu – jako v přírodě, směrem vzhůru, v rytmu života. V posledních obrazech ji často stáčím do tvaru stylizovaného květu – představuje pro mě mateřství, ochranu a domov."
Po letech v tropickém světě se ve vaší tvorbě znovu objevuje krajina. Proměnilo se vaše vnímání její energie?
„Nejde o konkrétní krajinu, spíš o princip. Žiju na Valašsku, kde je nádherně, a přirozeně se do obrazů dostávají horizonty kopců. Důležité je, že v nich zůstává energie přírody. Abstraktní malba dává prostor, aby si obraz žil vlastním dialogem."
Motiv hnízda se v posledních obrazech objevuje často. Je to symbol rodiny, nebo stavu mysli?
„Obojí. Hnízdo je pro mě symbolem domova, ochrany, mateřství i křehkosti. Ale také stavem mysli – pocitem klidu a přijetí. Po narození dcery se moje vnímání proměnilo, stejně jako priority. Tu potřebu chránit, radovat se z přítomnosti a být v ní naplno teď přirozeně vkládám i do obrazů."
Otto Placht, známý pro své expresivní obrazy, v nichž zpracovává mystiku přírody, její světlo a energii, je nazýván „malířem džungle“. Jak byste pojmenovala sama sebe?
„Asi jako „malířku atmosféry a propojení“. Pracuju se světlem, rytmem, dynamikou a pomíjivostí. Maluju přes svůj filtr – z toho, co vidím, cítím a co se děje kolem. Příroda je v mých obrazech vždy přítomná jako symbol něčeho, co k nám přirozeně patří."
Co pro vás znamená svoboda v malbě?
"Malba je pro mě svoboda sama. Je to prostor, kde se mohu vyjádřit beze slov – to, co neumím říct, vyjádřím barvou. Skutečná svoboda v umění je možnost tvořit po svém, bez ohledu na očekávání či trendy. Malba nemá omezení – otevírá prostor k objevování, k hledání vlastního jazyka i přesahů mimo běžné kategorie."
Rozhovor připravila: Zuzana Balická
Foto: Archív Hana Watral Mikulenková
Výstava Fragments Galerie města Karviné 26. 11. 2025 – 16. 1. 2026