Blog

Napsal Šimerda Jan | 2026-02-04 12:38:25

Seriál o historii Karviné, který vzniká ve spolupráci se Státním okresním archivem Karviná.

---

Městský špitál ve Fryštátu

Obyvatele středověkých měst tvořili od svého vzniku rozmanitou společenskou strukturu. V jejich hradbách žily také osoby nemajetné a chudé, které ať už stářím, nemocí či handicapem byly odkázány na křesťanskou solidaritu lépe zajištěných měšťanů, šlechticů či duchovních institucí. Ve středověkých a raně novověkých městech plnila institucionalizovanou úlohu péče o tuto skupinu obyvatel především charitativní místa známá jako špitály.

Pohled na současnou podobu budovy, kde měl od roku 1765 sídlo bývalý městský špitál;
fotografie pochází z roku 1937, kdy zde sídlila Spolková československá reálka
Slezské matice osvěty lidové ve Fryštátu, dnes je zde pobočka České pošty

 

Městský špitál ve Fryštátu vznikl z iniciativy těšínské kněžny Anny na počátku 70. let 15. století, a jak to bylo tehdy obvyklé, učinila tak „pro spásu duše své i duší svých předků“. Koncem října roku 1472 vydala kněžna dnes již v originále nedochovanou listinu, kterou formálně završila založení kaple sv. Bartoloměje a Ondřeje společně se špitálem pro chudé měšťany. Dřevěná stavba špitálu stávala vně hrazení před dolní městskou bránou,  pravděpodobně někde v prostoru mezi současnou budovou Prioru a kruhovým objezdem u hokejové haly. Kapli i špitál kněžna vybavila peněžními i naturálními dávkami, které měly být vypláceny z knížecích důchodů ve vsi Věřňovice (dnes část obce Dolní Lutyně). Za své zbožné dílo žádala modlitby a tři mše svaté konané každý týden v zmiňované kapli.

První strana ověřeného opisu listiny vydané kněžnou Annou 26. 10. 1472;
opis vznikl v roce 1837 pro úřední účely

 

Jak šla léta, získával špitál další pozemky a důchody. Budova spolu s kaplí stávala na stejném místě bez mimořádných událostí až do roku 1617. Toho roku měl rozsáhlý požár zničit velkou část města včetně některých předměstí a tehdy také shořel špitál s kaplí. Zanedlouho byla sice budova obnovena, ale místo rektora kaple bylo přeneseno trvale do farního kostela ve Fryštátu. V roce 1765 nechal tehdejší držitel fryštátského panství hrabě Filip Taaffe vystavět zděnou stavbu špitálu vedle farního kostela (dnes zde sídlí pobočka České pošty) a testamentárně ho obdaroval vysokou částkou 2000 zlatých, čímž bylo možné rozšířit počet zaopatřovaných chudých až na osm osob. 

Komunitní život chudých ve špitálu skončil v roce 1788. Tehdy v souladu s nařízeními císaře Josefa II. došlo k rozprodeji realit a dalších nemovitostí v držbě špitálu. Z nabytých peněz, které byly vloženy do cenných papírů, vznikl městský špitální fond. Budova měla být prodána také, nakonec však našla využití jako měšťanská, resp. farní škola. Do této doby byli chudí ve špitále zaopatřeni naturálními dávkami. Od vzniku chudinského fondu dostávali týdenní dávku v penězích a k tomu ošacení, palivové dřevo a jeden pár bot. Obsazení místa v chudinské nadaci se dělo prostřednictvím žádosti městské radě a právo žádost schválit měla vrchnost. V roce 1851 činila peněžní dávka necelých 32 krejcarů. Vedle zmíněných základních potřeb dostávaly fondem zaopatřované osoby v době  stanovených církevních svátků také mimořádné dávky masa. Dělo se tak mimo jiné o Vánocích, které svou povahou vždy vybízely k široké mezilidské solidaritě.

Autor: Pavel Hruboň, vedoucí Státního okresního archivu Karviná
Foto: Státní okresní archiv Karviná