Kostel Svatého Marka

Kostel sv. Marka (zastarale také Pohřební kostel) je klasicistní filiální kostel nacházející se v Karviné v městské části Fryštát. Spadá pod římskokatolickou církev a je zasvěcen sv. Markovi. Kostel pochází z roku 1774, původně se však na jeho místě nacházel dřevěný protestantský kostel z roku 1569, který byl po třicetileté válce katolíky zabaven. Starý kostel byl pak v roce 1773 zbourán a nahrazen kostelem zděným. Po požáru v roce 1823 byl zrekonstruován a upraven do dnešní klasicistní podoby. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.

Historie kostela a jeho založení souvisí s reformací, která se v 2. polovině 16. století šířila zdejší oblastí Těšínska. Těšínský kníže Fridrich Kazimír, jenž se k protestantismu hlásil, nechal v roce 1568 povolat do Fryštátu evangelického pastora Jakuba Preisse z Brzegu a o rok později dal poblíž městských hradeb postavit protestantský kostel. Kostel ze dřeva se nacházel na nově založeném hřbitově, a sloužil tedy ke konání zádušních mší (díky tomu se mu později začalo říkat Pohřební kostel). K ostatním obřadům sloužil nedaleký kostel Nanebevzetí Panny Marie, dnes známý jako kostel Povýšení svatého Kříže.

Během třicetileté války bylo v roce 1627 vydáno Obnovené zřízení zemské, které mj. ustanovilo katolictví jako jediné povolené vyznání. Následující rok tedy došlo k uzavření všech nekatolických kostelů na Těšínsku, včetně Pohřebního kostela. V roce 1654 byl kostel evangelické církvi odebrán, připadl církvi katolické a po jeho opětovném vysvěcení pak znovu plnil svůj původní účel. Kostel však časem chátral, a tak místní farář Augustin Fojcik rozhodl v roce 1773 o jeho stržení. Na stejném místě byl pak o rok později postaven zděný kostel v klasicistním slohu, zasvěcený svatému Markovi. Na jeho stavbu přispěl i majitel města, irský šlechtic Mikuláš Taafe z Calingfordu.

O pár let později, v roce 1781, zasáhl Fryštát ničivý požár, který kostel vážně poškodil a narušil jeho statiku. Po základních opravách však kostel postihlo roku 1786 zemětřesení, jež zanechalo v jeho zdech velké trhliny. Další katastrofou byl pak požár v roce 1823. Zchátralého kostela se ujal stavitel Vavřinec Müller, který na své vlastní náklady provedl v letech 1823–1826 jeho rekonstrukci. Stavba se zvýšila o 1,5 m a věž dostala svou dnešní typickou cibulovitou střechu. Nad nový oltář byl také pověšen obraz Svatý Jan v poušti, který kostelu daroval hrabě Jindřich Larisch-Mönnich. Později přibyly také nové varhany a obraz svatého Marka z roku 1863 od Gabriela Preisse.

Další rekonstrukcí prošel kostel až v letech 1996-1997, kostelu však byla zachována jeho podoba z roku 1826. Kostel již neslouží svému původnímu pohřebnímu účelu, občas se zde však konají mše a příležitostně i prohlídky kostela.

Kostel je postaven v čistě klasicistním stylu. Je tvořen jednou lodí, v jejímž západní průčelí se nachází hranolová věž a vchod. V jihovýchodní zdi je pak umístěn boční vchod, který se jako jediný používá pro vstup do kostela. Vedle něj se nachází náhrobní kámen fryštátského faráře Josefa Plasuna z roku 1864. Uvnitř kostela je umístěn také barokní náhrobek Benigny Haugwitzové z Gašína z roku 1674, který se původně nacházel na hřbitově u kostela.
  

Okolí kostela

Kříž

V těsné blízkosti kostela se nachází novobarokní kamenný kříž z roku 1879. Na jeho místě se původně nacházel dřevěný kříž, který sem byl přemístěn z náměstí. Dnes se dřevěný kříž nachází v kostelu Povýšení sv. Kříže.

Socha sv. Floriána

Kdysi polychromovaná novobarokní socha sv. Floriána pochází z roku 1898. Je zhotovena z pískovce a původně se nacházela na křižovatce ulic Fryštátská a Lázeňská, odkud byla přemístěna kvůli opravě komunikací. Svatý Florián, jakožto patron hasičů, měl za úkol chránit Fryštát před požáry, které město několikrát postihly a napáchaly vážné škody. Je zde vyobrazen ve své zbroji, s vědrem vody v pravé ruce, jak hasí požár. V roce 2000 byla socha zrestaurována. V roce 2014 byla jí vrácená původní podoba bez polychromie.

(zdroj: Farnost Karviná)

Galerie

Informace