1. ÚSEK GODÓW

Železná cyklostezka začíná v obci Godów od bývalého hraničního přechodu v Gołkowicích. Projedete ulici Celnou k okresní cestě (ul. 1 Maja) a pak dále pojedete kolem historického dřevěného kostela. Potom odbočte směrem na ulici Polní, která Vás dovede opět na okresní silnici. Po cca 300 metrech je třeba odbočit za budovou Městského úřadu (2,7 km), kde projedete kolem sportovně rekreačního areálu a koncertní mušle. Je to také výborné místo ke krátkému odpočinku. Dále pokračujte podél malebné silnice mezi lány polí, až k ulice Gliniki a kruhovému objezdu. Pokud sjedeme z kruhového objezdu ve směru na Skrzyszów, po méně než 500 metrech narazíte na stezku po bývalé železniční trati (5,7 km), která vedla až do města Jastrzębie-Zdrój. 

Mezi nejcennější památky obce, které jsou zapsány do vojvodského rejstříku chráněných památek, patří dřevěný kostel Svaté Anny v Gołkowicích z roku 1878, kolem kterého projíždíme Železnou cyklotrasu zhotovenou v průběhu I. etapy, a také dřevěný kostel Všech svatých v Łaziskách postavený v XVI. století, který se nachází v blízkosti trasy plánované ve II. etapě. Jsou přímým a dokonalým svědectvím dřevěné sakrální architektury. Oba tyto objekty byly zahrnuty do Stezky dřevěné architektury. 

 Do rejstříku památek jsou rovněž zapsaná Archeologická stanoviště v Gołkowicích - středověký malý hrad kuželovitého typu a základy středověké stavby - hradu. Stopy stanoviště nejsou v terénu snadno rozpoznatelné. Hledači dobrodružství a milovníci historie nejednou přijímají výzvu najít toto místo a rozpoznat jeho kuželovitý tvar nebo základy hradu. Památka se nachází v jihovýchodní části obce, jižně od silnice, na obdělávaných polích. Všem průzkumníkům přejeme hodně štěstí při hledání a dobrou zábavu. Pokud se nacházíte v Gołkowicích, můžete využít atrakce, které jsou přístupné v Turistickém informačním středisku. Jednou z nich je audiovizuální prohlídka obce, která umožňuje setkání s historií a slezskou kulturou. Turistické informační středisko (Punkt Informacji Turytycznej – tj. PIT) se nachází v budově Kulturního střediska (Ośrodek Kultury) v Gołkowicích, na ul. 1 Maja čís. 101. 

Na cestách po Gołkowicích doporučujeme také navštívit Zónu přeshraničních aktivit (Transgraniczna Strefa Aktywności) nacházející se na hřišti v Gołkowicích na ul. Wyzwolenia. Jedná se o místo polsko-českých aktivit, zejména v letním období. Milovníci aktivního odpočinku zde mají k dispozici „posilovnu pod širým nebem“, park pro pouliční trénink, běžeckou dráhu, hřiště na plážový volejbal, fotbalové hřiště a dětské hřiště. Pod přístřeškem je možné si před další cestou odpočinout. Součástí areálu je také samoobslužná servisní stanice pro jízdní kola (klíče, montážní páky, ruční pumpa). 

Velkou pýchou obce Gołkowice je Čestný občan obce Godów - dobře všem známý herec - Marian Dziędziel. Narodil se 5. srpna 1947 v Gołkowicích. Pochází z tradiční slezské rodiny. Díky svému otci si oblíbil literaturu a divadlo. Studium herectví ukončil v roce 1969 na Státní vysoké divadelní škole v Krakově (Państwowa Wyższa Szkoła Teatralna w Krakowie). Trvale se svázal s Divadlem Słowackého v Krakově (Teatr Słowackiego w Krakowie). Již mnoho let hraje ve filmu, televizi a divadle. Zahrál mnoho výrazných rolí, za které získal řadu ocenění. V roce 1983 byl vyznamenán Bronzový křížem za zásluhy (Brązowy Krzyż Zasługi). Jako rodilý Slezan se často objevoval ve filmech, které vyprávěly o tomto regionu. Důkazem náklonnosti k našemu regionu jsou jeho časté návštěvy a kontakty, zejména s nejbližšími příbuznými. Nikdy nezapomněl o známých ani o sousedech. 

Při projíždění obcí Godów doporučujeme krátkou přestávku ve sportovním a rekreačním areálu. Součástí areálu je amfiteátr s koncertní mušlí pro pořádání různých setkání a kulturních akcí. Vedle tohoto objektu vznikl skatepark a mini lezecká stěna, venkovní posilovna, betonový stůl pro stolní tenis a další sportovní infrastruktura. Je možné využít také odpočinkový koutek s grilem. V sousedství sportovního a rekreačního areálu, vedle Obecního úřadu (Urząd Gminy) se nachází menší park, ve kterém najdete dětské hřiště.

V parku je možné obdivovat díla místních umělců - Bogumiły a Ireneusze Canibołů - sochu Vodníka (Utopiec) spolu s lavičkou. V okolí se nacházející staré stromy, které jsou pozůstatkem historického zámeckého parku. Stejně jako z tohoto místa, tak i ze strany stezky postavené na kolejové trati, je to jen kousek k místu odpočinku „Podgrórnik“, které je obklopeno zelení. Jedná se o oblíbené místo pro začátečníky a milovníky horských kol, protože zdejší terén je ideální pro první pokusy v tomto sportu. Tam je také možné si uspořádat piknik nebo schovat se před deštěm a využít tak zde umístěný dřevěný přístřešek určený k odpočinku. Milovníky filmu určitě zaujme skutečnost, že právě odtud, z Godowa pochází známý herec Franciszek Pieczka. Narodil se 18. ledna 1928 roku. Zde vyrůstal a vzdělával se, zde se seznamoval s kulturou, historii a také těžkou prací lidí našeho regionu. Od útlého věku projevoval herecký talent a organizoval pro godowský region kulturní život ve formě malých divadelních forem. Vystudoval Státní vysokou divadelní školu ve Varšavě (Państwowa Wyższa Szkoła Teatralna w Warszawie). Jeho divadelní debut se konal v lednu roku 1954. Herec nikdy nezapomněl a nedistancoval se od svého původu. Jeho velké divadelní a filmové role, jakož i úspěchy jsou vždy spojovány s jeho původem, výchovnými a kulturními hodnotami rodinné obce. V roce 2008 mu byl udělen titul Čestného občana obce Godów.

Turistům doporučujeme návštěvu z hlediska krajinného i přírodopisného atraktivních oblastí, ke kterým mezi jinými patří kaňon v Gołkowicích, les v Żabkowě, středisko vodních sportů v dolině Olše (Olzy) v Łaziskach, obětní místo v lese na hranici s Českou republikou v Łaziskách, část doliny řeky Leśnice, jakož i zalesněný vrch v Podbuczi.

Historie železnice - část I.  

Vynález železnice do prusko (německo)- rakouského (v současné době polsko-českého) pohraničí doputoval v různých časových intervalech. Na rakouské straně právě zde vedla jedna z prvních ve státě postavených železničních tratí - Severní dráha císaře Ferdinanda. Na druhé straně hranice po desetiletí železnice zůstala jen snem, který se nejblíže nacházel v okresním městě Rybnik (od roku 1856). Území na německé straně byla zemědělská, a po rakouské straně se velmi dynamicky rozvíjela těžba černého uhlí, mezi jinými v regionu Karviné. Bylo závislé na vývoji železnice. Myšlenky na stavbu železnice do města Jastrzębie nebo do Mszany (kde byly objeveny ložiska uhlí) nebyly realizovány. Teprve na přelomu XIX. a XX. století bylo (po dlouhých jednáních) rozhodnuto o výstavbě železniční tratě z Žorů (železnice od roku 1884) do města Wodzisław Śląski (železnice od roku 1882) přes Pawłowice, Jastrzębie Zdrój, Godów. Investice byla realizována po etapách, nakonec ukončena v roce 1913. V meziválečném období, v důsledku průběhu polsko-československo-německé hranice v okolí Bohumína/Chałupek, bylo mezi jinými rozhodnuto o výstavbě železniční tratě z Moszczenice u města Jastrzębie Zdrój (nyní část toho města) přes Zebrzydowice do Těšína (Cieszyn), spolu se spojkou směrem na Wodzisław. Díky tomu úsek z města Wodzisław Śląski do Moszczenice byl intenzívně využíván v nákladní dopravě. Železnice na polské straně (v regionu Godowa) měla v pozdějších letech lokální charakter (nákladní doprava byla vedena ve směru na Pawłowice Śląské, anebo také s využitím sítě průmyslových železnic), umožňovala občanům dopravu do uzlových stanic a cestování do vnitra Polska. Zajišťovala také efektivní dopravu nezávisle na povětrnostních vlivech. Elektrifikována byla poměrně pozdě (teprve v roce 1985). Po roce 1989 její význam velmi rychle klesl, a již v roce 1997, v rámci chaotických pokusů o restrukturalizaci Polských státních železnic (Polskie Koleje Państwowe), byla železnice uzavřena. Na české straně železnice nadále plnila svůj dřívější význam, i přes administrativní a personální změny - byla významným přepravcem osob i zboží. Problémem této sítě byly škody vzniklé v důsledku důlních prací, a také úseky s menší vytížeností. Nicméně, Československo (a později Česká republika), která stále čerpá ze zkušeností z meziválečného období, úspěšně aplikovala (a aplikuje), na nejvíce neekonomických úsecích podstatně levnější v provozu motorové vozy. Je třeba také poznamenat, že v historii nejméně několikrát vznikaly nápady na výstavbu příhraničního železničního spojení, které by vedlo přes Godów do Petrovic.

Galerie

Informace