Po přejetí hranice Zebrzydowic a Karviné (ulice Jutrzenki a Žižkova) (25,5 km) pokračuj dále po ulici Žižkova až na křižovatku s ulicí Mickiewiczova, kde se vydej vlevo. Jeď neustále rovně po ulici Mickiewiczova, kde na kopci na jejím konci odboč vlevo a vydej se nahoru po ulici Borovského. Pokračuj v jízdě do kopce, kde na křižovatce s ulicí U Farmy odboč vpravo a jeď rovně až na konec ulice U Farmy (30,1 km), kde na křižovatce s ulicí Polská odboč vpravo a sjeď dolů z kopce k malému kruhovému objezdu, kde odboč vlevo a následně hned vpravo u velkého kruhového objezdu. Pokračuj kolem nemocnice do Lázeňského parku (1) až poblíž mostu Sokolovských hrdinů (2), kde se dostaneš na nábřeží řeky Olše. Následně odboč vpravo dolů do Parku Boženy Němcové (3), projeď kolem areálu Lodiček, dále Parkem Boženy Němcové až k Zámku Fryštát (4). Dále pokračuj Masarykovým náměstím vlevo na ulici Karola Ślwky a následně rovně ulicí Svatopluka Čecha kde na křižovatce s ulicí Cihelní odbočíš vpravo. Na konci ulice Cihelní odboč vpravo na ulici Havířská a hned vlevo na ulici Lipová. Na křižovatce odboč vlevo na ulici Mírová, na konci ulice Mírová následně vpravo na ulici Na Vyhlídce. Následně se ulicí U Bažantnice napojíš na ulici Olšiny, kterou se kolem Dvoru Olšiny (5) (39,9 km) dostaneš až do Petrovic u Karviné.
Pokud jedeme kolem atrakcí je vhodné vědět, že:
1. Lázeňský park – park byl založen v roce 1895, obsahuje cenné dřeviny a historické budovy starých lázní: Léčebna Darkov (dnes Domov Alzheimer), Staré lázně, vila Vlasta, vila Maryčka, vila Jiřina, společenský dům.
2. Most Sokolovských hrdinů – betonový obloukový most z roku 1925, který spojuje oba břehy řeky Olše, má délku 56,5 m, šířku 9,5 m a výšku oblouku 12,2 m.
3. Park Boženy Němcové – pod původním názvem zámecký park byl založen v roce 1804, obsahuje cenné dřeviny a je upraven v anglickém stylu, v parku se dále nachází areál Loděnice, dětský koutek, Larischův altán, Larischova hrobka, letní kino a zookoutek.
4. Zámek Fryštát – empírový zámek Fryštát založený knížecí rodinou těšínských Piastovců. Zámek je v současnosti v majetku města a posledním soukromým majitelem zámku byl hraběcí rod Larisch -Mönnichů, který měl významné postavení u císařského dvora a byl spřízněn s císařovnou Alžbětou zvanou „Sissi“.
5. Dvůr Olšiny – objekt pochází z roku 1832 a nechal jej posta vit hrabě Mikuláš von Taffe. V objektu se nachází jízdárna a jezdecký klub.
Historie železnice - část IV.
Železniční doprava na území současného města Karviná byla spjatá se dvěma významnými dráhami bývalé rakouské monarchie – Severní dráhou císaře Ferdinanda (SDF) spojující Vídeň s Krakovem a Košicko-bohumínskou dráhou (KBD). V roce 1847 byla železnice Severní dráhy dovedena do Bohumína, v roce 1855 byl ukončen úsek do Petrovic a Dziedzic a o rok později došlo ke spojení Vídně s Krakovem. Ačkoliv tato trať nevedla přímo přes Karvinou, později se na ní napojila prostřednictvím místní dráhy do Petrovic.
Pro oblast Těšínského Slezska, a tím i Karviné, představovala nejvýznamnější dopravní tepnu Košicko-bohumínská dráha vybudována v letech 1869–1872. Propojila zdejší uhelné doly a hutní podniky a spolu s Montánní (báňskou) dráhou a uhelnými vlečkami z dolů se stala jedním z důležitých faktorů pro průmyslový rozvoj oblasti.
Zapojení do železniční sítě nemohla uniknout ani oblast dnešní Karviné, kde se nacházely důležité uhelné doly s kvalitním koksovatelným uhlím. Město Karviná v dnešních hranicích byla v minulosti tvořena několika správními celky a to městy Fryštát a Karvinná a obcemi Ráj, Darkov a Staré Město, později i Loukami nad Olší. Nejlidnatějším městem na území současného města byla Karvinná (dnes Karviná – Doly) s téměř dvaceti tisíci obyvateli, na jejímž katastru se nacházela většina šachet ve vlastnictví Larisch-Mönnichova těžířstva a Báňské a hutní společnosti. Správním centrem a tradičním sídlem okresu však zůstávalo město Fryštát.
Nejdříve proťala Karvinnou Košicko-bohumínská dráha, na níž byl provoz v úseku Nový Bohumín – Těšín zahájen 1. února 1869. Později zastavovaly vlaky pro usnadnění přepravy lázeňských hostů i ve stanici Darkov. V Karvinné se na Košicko-bohumínskou dráhu přímo napojovaly uhelné vlečky ze zdejších dolů a umožnily tím přímé spojení a přepravu surovin zvláště do železáren v Třinci, které se staly největším podnikem oblasti.
K první nehodě na nové trati došlo nedlouho po zahájení provozu 7. března 1869 ve Fojtově lese nedaleko Karvinné, kdy vlivem dešťů a sesuvu půdy vykolejil vlak. Nehoda se obešla bez vážných následků.
Komplikovaný přístup na nádraží v Karvinné, kdy obyvatelé z okolních obcí museli jít pěšky nebo využít povozy a potřeba propojit Severní a Košicko-bohumínskou dráhu vedla k vybudování místní trati. Spojovala nádraží v Karvinné a nádraží v Petrovicích, kde se napojovala na Severní dráhu císaře Ferdinanda. Trať vedla tehdy přes samostatné části dnešní Karviné a do provozu byla uvedena 1. září 1898. Jednalo se o místní dráhu v majetku Severní dráhy Ferdinandovy se stanicemi ve Fryštátě, Ráji a Darkově – Lázních. Železnice se na nádraží v Karvinné napojovala na Košicko-bohumínskou dráhu, čímž došlo k propojení těchto dvou velkých železničních tahů. Karviná tak získala spojení do celé kontinentální Evropy.
Z důvodu poddolování území a poklesu půdy, stejně jako u většiny tehdejší zástavby v Karvinné, došlo na přelomu 50. a 60. let 20. století k zrušení a přenesení rovněž v případě trati a nádraží. Dnes již neexistující nádraží v Karvinné se nacházelo v prostoru Velkodolu ČSA nejvíc postiženém důlní činností. Ta měla vliv i na průběh železniční trati KBD v této oblasti, kdy došlo k přesunutí železnice z nejvíc postiženého území. Úpravy trasy byly dokončeny v roce 1962 přenesením dopravy z původního úseku od Nového Bohumína přes Rychvald, Orlovou, Doubravu, Karvinou, Stonavu až po Louky do severnější, nepoddolované části přes Dětmarovice a vybudováním nového, současného nádraží v Karviné.
Rovněž místní trať Petrovice – Karviná, na níž skončil provoz v roce 1960, musela ustoupit výstavbě nových sídlišť Karviné – Nového Města (Stalingrad) a Ráje. Z původní železniční sítě se do dnešních dnů mnoho nedochovalo. Z nádražních budov se v téměř původním stavu zachoval pouze objekt nádraží v Karviné – Fryštátu, kde končí železniční vlečka z Petrovic, pozůstatek místní dráhy z roku 1898. Na několika místech lze nalézt také hektometrovníky, náspy a v lázeňském parku je zachovaný most přes Mlýnku. Kromě těchto hlavních železničních komunikací doplňovaly dopravní síť na území Karviné úzkokolejné elektrické dráhy Karviná – Ostrava (1909), Karviná – Fryštát (1912) a Karviná – Nový Bohumín (1913), k jejichž zrušení došlo v roce 1967.